Exemple

Dobrovolnické centrum ADRA České Budějovice pořádá v neděli 27. 5. 2018 v 10:00 hod. v budějovickém parku Stromovka charitativní ADRA běh “pro Martínka”.

Veškerý výtěžek ze startovného půjde na pomoc sedmiletému Martínkovi Bicanovi, klientovy budějovické ARPIDY. Ten se narodil s těžkou psychomotorickou retardací a je proto odkázán na pomoc své maminky samoživitelky, která se o něj nepřetržitě stará a snaží se mu poskytnout co nejlepší péči a zázemí. Pro zlepšení zdravotního stavu a posunu ve vývoji potřebuje Martínek absolvovat léčebný program v centru ARPIDA, jehož zaplacení je hlavním cílem tohoto běhu.

Více informací a registrace: www.adrarun.cz nebo www.facebook.com/adrabeh.

Číst více →
Exemple

Stejně jako v minulých letech se i letos přidáváme k akci Noc kostelů a těšíme se na viděnou!

18:00 22:00 Otevření pro veřejnost
18:00 21:30 VÝSTAVA TISKŮ BIBLE – staré, novodobé, kuriozity, neobvyklé…
Představení projektů církve pro veřejnost
18:30 21:30 Adra – pomáhat může každý
představení práce Dobrovolnického centra Adry
19:00 20:00 Koncert moderní křesťanské hudby
písně stylu worship v podání českobudějovické hudební skupiny „Za Světlem“ www.zasvetlem.cz
20:15 21:00 VIDEOPROJEKCE – Církev a svět kolem nás
Představení projektů církve pro veřejnost
Číst více →
Exemple

Vypráví se, že si jednou francouzský král Ludvík XIV., přezdívaný Král slunce, pozval svého dvorního kaplana a položil mu nelehkou otázku: „Dokaž mi jedním slovem existenci Boha?“ Kaplan si vzal čas na rozmyšlenou a po několika dnech přišel s touto odpovědí: „Veličenstvo: ŽIDÉ.“

Nevelký počtem, ale veliký svou historickou výjimečností. Téměř čtyři tisíce let existují a dodnes se je nikomu nepodařilo zničit, přestože se o to pokoušelo mnoho velikých národů a mocností. Začalo to už ve starověkém Egyptě, pak Peršané, Římané, naposledy sovětští Rusové a němečtí nacisté, a stejně… Tato impéria už jsou dávno v propadlišti dějin a židé jsou zde dodnes. Dokonce si v těchto dnech připomínají sedmdesáté výročí od založení novodobého státu Izrael.

Při našem putování Izraelem jsme navštívili galilejské město Kafarnaum, ležící na severním břehu Galilejského jezera. Navštívili jsme taky zdejší synagogu – tedy spíše vykopávky na místě, kde stávala. V přilehlé ješivě – škole, která byla při každé synagoze, nás po poutavém výkladu o její historii (kázával v ní i Ježíš) průvodce upozornil na zajímavé obrazce vyryté do dlažby. Zeptal se nás: „Co to je?“ Nápadně připomínaly šachovnici a herní pole pro hru MLÝN. Když jsme se nesměle odvážili navrhnout, že by to mohl být ono, průvodce přitakal: „Ano. Jsou to skutečně herní plány pro šachy a pro mlýn. A víte, proč tady jsou již dva tisíce let?“
Zatímco jsme přemýšleli, pokračoval. „Víte, kolik nositelů Nobelových cen jsou lidé českého původu?“ Opět ticho a on na to: „Šest.“
„Víte kolik nositelů nobelovek je arabského původu?“ Znovu ticho a on do toho: „Sedm.“
„A víte, kolik židů již obdrželo toto prestižní ocenění? Sto osmdesát šest!“
„A víte proč?“
Opět jsme přemýšleli a do toho průvodce pokračoval.
„No není to tak těžké. Kdy u nás začala povinná školní docházka?“
Vzpomněli jsme si, že za Marie Terezie. Ano. Na českém území, tehdy součásti habsburské monarchie, byly základy školní docházky položeny kolem roku 1774. Přibližně před dvě stě čtyřiceti lety.
„A kdy se začaly děti učit v Izraeli?“ Správná odpověď je: „Za Mojžíše.“
To je tři a půl tisíce let. No to je ale náskok.
A pak průvodce dodal: „Už chápete?“ A nám to došlo.

Nobelových cen bylo od roku 1901, kdy udělování začalo, celkem uděleno na 870, z toho přes dvacet procent, resp. 186, získaly osobnosti židovského původu.
Židů je momentálně asi 0,2 % obyvatel naší planety, Arabů jsou více než dvě miliardy, přičemž Nobelovu cenu má jen sedm osobností z jejich řad, včetně Arafatovy Nobelovy ceny za mír.

Bůh kdysi Abrahamovi slíbil: „Odejdi ze své země, ze svého rodiště a z domu svého otce do země, kterou ti ukážu. Učiním tě velkým národem, požehnám tě,
velké učiním tvé jméno. Staň se požehnáním! Požehnám těm, kdo žehnají tobě, prokleji ty, kdo ti zlořečí. V tobě dojdou požehnání veškeré čeledi země.“ Gn 12:1-3

Denně využíváme mnoho „objevů“ zakomponovaných do věcí denní potřeby, aniž bychom si uvědomovali, že na začátku byl nápad, objev, vynález, který se zrodil v hlavě nějakého žida anebo židovky. Jejich dovednost a um v oblasti fyziky, chemie, lékařství počítačových technologií, vodním hospodářství, zemědělství a dalších jsou jedinečné v měřítku celého světa a mnozí odborníci z mnoha oblastí se jezdí do Izraele učit, „jak na to“? Stali se opravdu „velkými“. A to ne počtem, ale duševní a duchovní velikostí.

Potomci Abraháma se stali nejen v minulosti, ale dodnes požehnáním a přínosem pro každého z nás. Stojí za to si je vážit a žehnat jim.

 

Petr Adame

Číst více →
Exemple

1 Korinstkým 15:1

1 Rád bych vám, bratři, připomněl, že i dnes hlásám totéž radostné poselství jako na začátku, jak jste je i vy přijali a na něm založili svou víru.
2 V něm je vaše záchrana, pokud se ho pevně držíte v té podobě, jak jsem vám je předal. Stojí-li vaše víra na něčem jiném, není víc než pouhou iluzí.
3 Učil jsem vás tomu, k čemu jsem byl sám přiveden: že Kristus zemřel za naše viny,
4 byl pohřben, ale třetí den vstal z mrtvých, jak to vše Bůh už dávno předtím nechal zapsat do starých Písem.
5 Pak se ukázal Petrovi, potom všem zbývajícím dvanácti.
6 Později ho vidělo přes pět set svědků společně; někteří z nich už nežijí, ale většina dosud ano.
7 Pak ho uviděl Jakub a ostatní apoštolové
8 a docela nakonec se ukázal i mně, ač jsem toho nejméně hoden.

 

Právě jste si přečetli možná nejstarší písemné svědectví o víře prvních křesťanů. Jde o formulaci starší, než jaká je v evangeliích. Od počátku byla křesťanská víra vírou velikonoční! Ježíš vstal z mrtvých! Žije! Porazil smrt!

Co se tenkrát vlastně stalo? Musel to být velmi silný zážitek, když se o něm rybáři z Galileje rozhodli vyprávět po celém světě. Navzdory věznění, mučení a zabíjení, které jim hrozilo. Svému poselství začali říkat „Dobrá zpráva“ = řecky euangelion = my řekneme evangelium!

Ježíšovo vzkříšení nebylo oživením mrtvoly. Že by se mu v hrobě zatáhly rány, on otevřel oči a vyskočil. Učedníci zažili, že byl po zmrtvýchvstání nějak jiný – proměněný. Byl to on, ale nejdříve jej nemohli poznat, jeho podoba se změnila. Poznali ho ve chvíli, když mluvil, když jim lámal chléb a podával rybu, když na ně volal, když Tomáš viděl jeho rány. Vzkříšený byl křížem poznamenán, ale nepřemožen. Tento Ježíš už nezemře, je předobrazem vzkříšení svých následovníků.

Vzkříšení je událost víry. Bylo by pošetilé si myslet, že pokud by na Kristově hrobě byla kamera a křesťané by měli v ruce důkaz, existovalo by dnes více věřících. Ne. Pro lidi by to byl třeba jen další kouzelnický kousek Davida Copperfielda. Vzkříšení je událost víry – to znamená, že je to poselství, vzkaz od Boha. Má širší souvislosti – zapadá do mozaiky Ježíšových slov a činů. Promlouvá jen k tomu, kdo chce slyšet víc.

Lidé před dvěma tisíci lety nebyli hloupí. Věděli také, že se to nestává, že to není normální, že existují podvodníci a klam. Nebyli bezhlaví fanatikové, kteří ze všeho nejvíc touží, stát se mučedníky pro absurdní víru. Vždyť Bůh nežádá krvavé oběti, nýbrž oběť lásky. Bylo jim dáno pochopit něco mnohem hlubšího – Velikonoce žádají odpověď každého z nás. Stát se Ježíšovým učedníkem nebo zůstat Božímu hlasu lhostejný. Kristova smrt není zvláštní přírodní úkaz či samoúčelný zázrak. Zemřel za naše hříchy. Ukázal nám, že neznáme Boha, nic o něm nevíme. Nabídl, že nám ho ukáže, že nás k němu dovede. Jak s touto výzvou naložíme?

Velikonoce jsou ale hlavně svátky radosti! Smrt byla přemožena. Zvu vás, radujme se společně!

 

Petr Adame

Číst více →
Exemple

V pondělí 26. 3. v 18:00 hod. náš čeká další z pravidelných pondělních přednášek “Křeslo pro hosta”.

Dnes bude v křesle pro hosta sedět kriminalista Petr Hradecký, který bude vyprávět o své životní cestě.

Jste srdečně zváni.

Číst více →
Exemple

Celonárodní čtení Bible

Jako minulý rok, tak i letos se náš sbor v úterý 27. 3. od 15:00 hod. na Sokolském ostrově zapojí do akce “Celonárodní čtení Bible”. Přijďte se podívat nebo i vlastním čtením celý projekt podpořit. Vítáni jsou všichni.

Více o celém projektu najdete na stránkách http://ctenibible.cz/

Číst více →
Exemple

Tento týden probíhá i v našem městě Alianční týden modliteb. Jde o akci, při které se spolu scházejí a modlí křesťané z různých církví. Páteční setkání se bude konat v našem sboru v ulici Fráni Šrámka 34.

Zamyšlení bude mít připravené kazatel Bratrské jednoty baptistů Jaroslav Hrůza, večer bude provázený písněmi skupiny “Za Světlem” a na závěr bude připravené i malé občerstvení.

Přijďte, rádi vás uvidíme…

 

Odkaz na oficiální stránky Aliančního týden modliteb

Číst více →
Exemple

“Sláva Bohu na nebi! Pokoj lidem dobré vůle! Zjevil lásku všem!”
Takto zpívali podle evangelisty Lukáše andělé, kteří přišli oznámit narození Ježíše Krista pastýřům na polích u Betléma.

Když dnes půjdete ulicemi Jeruzaléma nebo kteréhokoliv jiného izraelského města, tak nejčastější pozdrav, který uslyšíte je: ŠALÓM! ŠALÓM! Do češtiny ho jednoduše překládáme: POKOJ! POKOJ!

Šalóm znamená mnohem víc. Pro biblické hebrejské slovo šalóm nemají jiné jazyky přesný překlad. Slovo šalóm totiž neznamená jen to, co my označujeme slovem mír, tedy opak války. Šalóm znamená daleko více: neporušenost, celost, něco dokončeného, úplného. Může mít i význam hmotného blahobytu, štěstí, zdraví, síly a zabezpečenosti, ale i odpočinku, dlouhého života, úspěchu, vítězství ve válce, souladu a harmonie ve vztazích.

Šalóm označuje také to, co je dobré, v protikladu ke zlému. Šalóm je souhrnem všeho dobra. Pokud se Židé takto zdraví, pak si nejen přejí pokoj a klid do duše, ale současně se ptají. Je pokoj, klid, zdraví s tebou i s tvým domem, s tvojí rodinou, s tvým podnikáním? Šalóm tedy není jen stav bez války, ale znamená plnost všeho dobra a štěstí. Znamená život v souladu mezi člověkem a jeho okolím, ale také mezi člověkem a Bohem.

Ježíš ve svém nejznámějším kázání řekl: „Šťastni jsou ti, kteří působí pokoj, vždyť k těm se Bůh bude hlásit jako k vlastním dětem.“ Opakem tohoto aktivního přístupu může být ono známé – „…a dejte mi už svatý pokoj!“ Každý člověk má nárok někdy si odpočinout od ostatních! Ale hrozí nebezpečí pohodlnosti a nezájmu o druhé. Krásně to vyjádřil básník Alois Volkman.

 

Prsty

Každý má na rukou
své desatero.
Desatero přikázání ke službě.
Proč nehneš ani prstem?
Desatero prstů nemůže-li brát,
je redukováno na dvě pěsti.
Pouhý pár prstových rukavic –
nezbude po nás víc?

 

O vánocích a také v celém novém roce vám přeji, abyste pokoj zažívali a sami byli jeho aktivnímu tvůrci.

Petr Adame

Číst více →